Konrad Zacharias Lorenz (7.11.1903 – 27.2.1989) byl rakouský zoolog, etolog` a ornitolog. Stal se spoludržitelem nobelovy ceny, známý je svým vizionářským pohledem na problémy lidstva.
Lorenz je považován za jednoho z hlavním zakladatelů etologie jako vědy, kterou počasl rozvíjet ale již jeho učitel Oscar Heinroth. V roce 1973 se stal spolu s Nikolaasem Tinbergenem and Karlem von Frischem držitelem nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství.
Etologie
V etologii se L. z počátku zabýval instinktivním chováním zvířat, konkrétně Husy divoké a Kavky obecné. Při sledování hus znovuobjevil tzv. vtiskování (imprinting), při kterém ptáci např. instinktivně považují za rodiče ten objekt, který vidí jako první (např. chybně ultralehké letadlo).
V pozdějším věku se jeho zájem přesunul na studium člověka ve společnosti.
Pohled na lidstvo
Lorenz se ve svých studiích zaměřených na lidskou společnost předpověděl vztah mezi tržním hospodářstvím a nebezpečím ekologické katastrofy. I tyto myšlenky můžeme nalézt v jeho, u nás asi nejznámější knize, Osm smrtelných hříchů (1973). `
Osm smrtelných hříchů
Ve své stejnojmenné knize uvádí v jednotlivých takto nazvaných kapitolách těchto Osm smrtelných hříchů(Lorenz, K., 2000) lidstva:
- Přelidnění Země
- Ničení životního prostředí
- Závod člověka se sebou samým
- Ztráta schopnosti prožívat city
- Genetický úpadek
- Rozchod s tradicí
- Rostoucí poddajnost lidstva k doktrinám
- Zbrojení atomovými zbraněmi
Literatura
- Lorenz, K. Osm smrtelných hříchů. 2. vyd. Praha : Academia, 2000. 94 s. ISBN 80-200-0842-X. zpět—^