Kája Saudek (vlastním jménem Karel; * 13.května 1935) je význačný český komiksový tvůrce a malíř. Známé je i jeho dvojče bratr Jan.
Známý je zejména pro své specifické kresebné ztvárnění komiksů v 60.a 70. letech. Podílel se ale i na výtvarném dokreslení filmů, například Kdo chce zabít Jessii?, který se stal kultovním filmem.
Život Káji Saudka
Kája Saudek ve svém ateliéru, rok 1971. (c) Miloš Polášek
Pro svůj poloviční židovský původ se se svým bratrem Janem dostal během 2. světové války do koncentračního tábora Luža v Polsku. Jeho otec Gustav Saudek byl žid. Mnoho z členů jeho rodiny zemřelo v koncentračním táboře Terezín. Naštěstí on s otcem a bratrem pobyt přežili a vrátili se zpět do Prahy.
Již v dětství se seznámil s americkými komiksy. Z počátku jej ovlivnila tvorba Walta Disneye, později na něj měli vliv Robert Crumb a Richard Corben.
Z politických důvodů nemohl jít během socializmu studovat, stal se tedy v 50. letech 20. století technickým kresličem a kulisákem v Barrandovských filmových studiích.
V roce 1966 jej našel a jeho kresby použil ve svém filmu Kdo chce zabít Jessii? Miloš Macourek. Díky tomu se stal Kája Saudek a jeho díla obecně známější. Následně v 60. letech ilustroval pro magazín Popmusic Express a komiksové příběhy podle scénářů Jaroslava Foglara, Ondřeje Neffa a dalších. V roce 1969 vyšla část Saukova asi nejznámějšího komiksu Muriel a Andělé. Příběh popisuje mladou a krásnou lékařku Muriel, která potká anděla Bura a Ro (bytosti z daleké budoucnosti), které jí uvedou do světa bez zla, nenávisti a válek. Předobrazem hlavní hrdinky se stala herečka Olga Schoberová, která byla i Saudkovou přítelkyní. Hlavní záporná postava (generál Xeron) je inspirována Saudkovým bratrem Janem. Komiks byl ale komunistickou cenzurou shledán jako nevhodný a jeho další vydávání bylo zakázána. Celý vyšel až v roce 1991.
Úvodní strana komixu Výprava ze Sixie
V 70. letech se živil jako ilustrátor časopisu Mladý svět. Jeho komixový seriál Lips Tullian byl také cenzurou zakázán a jeho spolupráce se známými časopisy se stala nemožnou. V té době byl osloven Ostravským kulturním zpravodaje a začal vycházet komiks Výprava ze Sixie dle scénáře Miloše Poláška. Byl tak jedním z mála děl Saudka, které mohlo v té době vyjít. Ostrava byla pravděpodobně od dohledu cenzorů dostatečně daleko. V letech 1976 až 1978 kresebně zpracoval příběh Třicet příběhů Majora Zemana, ale protože na rozdíl od televizního seriálu scénárista Weigel vše nepojal jako socialistickou propagandu komiks nemohl vyjít. Publikován byl až v roce 1999.
Roku 1979 začal spolupracovat s Českou speleologickou společností, což mu umožnilo se podílet na vytvoření několika komiksů. V 80. létech se kresebně podílel ve Slovenské televizi na televizním seriálu Okna vesmíru dokořán (spolu s Vladimírem Železným a Jiřím Grygarem).
Během 90. let 20 století začaly jeho jednotlivé komiksy vycházet, spolupracoval s komiksovým časopisem Kometa a magazínem NEI Report.
V roce 2006 Saukovi zaskočilo sousto a nalezen byl již v bezvědomí. Leží v nemocnici v kómatu.
Jeho Dílo
Volná grafika Káji Sauka není až tak známa, zastíněno je jeho komiksovou kresebnou tvorbou.
Výtvarná spolupráce ve filmu a televizi
- Kdo chce zabít Jessii? (plakát a fiktivní komiksy ve filmu)
- Čtyři vraždy stačí, drahoušku (dokreslované scény, fiktivní komiks)
- Okna vesmíru dokořán (doprovodné ilustrace seriálu)
Komiksy
- Honza Hrom (1968, celkem 7 dílů, vlastní scénář, vyšlo v časopise Pop Music Expres)
- Pepík-Hipík (1969, celkem 4 díly, scénář Rudolf Křesťan, Karel Hvížďala, Karel Šmíd, vyšlo v časopise Čtení pod lavicí)
- Muriel a andělé (1969, podklady se ztratily, vyšlo až v roce 1991 v nakladatelství Comet, scénář Miloš Macourek, ISBN 80-85216-05-1)
- Muriel a oranžová smrt (1970, 1. vydání vyšlo až v prosinci 2009 v nakladatelství Albatros, ISBN 978-80-00-02447-9, v únoru 2010 již vyprodáno)
- Čtverylka (1971, 22 stripů, scénář Rudolf Křesťan, Haiduková, Tikalová, Pacovský, vyšlo v časopise Mladý svět)
- Výprava ze Sixie, (1971-72,celkem 24 stran komixu, scénář Miloš Polášek, vyšlo v Ostravském Kulturním Zpravodaji; na rok 2014 se připravuje první vydání po roce 1989[1].)
- Lips Tullian, nejobávanější náčelník lupičů (1972, námět Kvidon z Felsů, scénář Jaroslav Weigel, vyšlo v čas. Mladý svět)
- Diamantová šifra (1972, celkem 12 dílů – nedokončeno, scénář Svatopluk Novotný, vyšlo v časopise Mladá Fronta)
- Fantom opery uvádí (1973, Rigoletto 10 stran, Carmen 15 stran, Dívčí válka – Šárka 11 stran, Dívčí válka – Vlasty skon 5 stran, scénář Jaroslav Pacovský, Jiří Šebánek, vyšlo v časopise Mladý svět)
- Černý Filip (1974, scénář Jaroslav Weigel, vyšlo v časopise Mladý svět)
- Major Zeman (1978-1979, scénář Jaroslav Weigel, vyšlo v časopise Pionýrská stezka)
- Tajemství zlatého koně (1979, vlastní scénář, vydala Česká speleologická společnost)
- Po stopách sněžného muže (1980, scénář Josef Nesvadba, vydala Česká speleologická společnost)
- Trať se ztrácí ve tmě (1980, námět V. Kafka, vydala Česká speleologická společnost)
- Stříbrný poklad (1982, námět K. z Felsů, scénář J.Weigel, vydala Česká speleologická společnost)
- Studňa (1984, celkem 12 stran, scénář Miloš Voš (Volný a Ščepka), vyšlo v časopise Film a Divadlo)
- Modrá rokle (1984, scénář Jaroslav Foglar, vydala Česká speleologická společnost)
- Peruánský deník (1984, Miloš Macourek, vydala Česká speleologická společnost)
- Konec Sahrbergovy bandy (1985, Jaroslav Weigel, vydala Česká speleologická společnost)
- Ztracený kamarád (1987, scénář Jaroslav Foglar, vydala Česká speleologická společnost)
- Arnal a dva dračí zuby (1988, scénář Ondřej Neff, vydala Česká speleologická společnost)
- Jeskyně Saturn (1990 – 91, scénář J. Foglar, vydala Česká speleologická společnost)
- Šarlatáni (1989) scénář J. Reinisch, vydala MF (časopis Pionýrská stezka – Filip)
- Cesta hrdinů (1990) scénář J. Reinisch, časopis Filip
- 31. případ Majora Zemana (1992) scénář J. Reinisch, časopis Reflex
Poznámka: Náhledy dalších Saudkových komiksů chceme k tomuto heslu také vložit. Protože ale nechceme porušit autorský zákon, probíhají prozatím konzultace.